Člověk se prakticky ani neotočí a téměř půl roku je fuč.
Nedávno jsem se zcela neplánovaně dostala na jednu krásnou událost – koncert známé hudební skupiny, kterou jsme poslouchali v mládí.
Nevím, z čeho mám větší radost, když ráno vstanu z postele – z rozkvetlých ovocných stromů, nebo z jarního zpěvu ptáků, slunce vycházejícího za horizontem, nebo z jarních květin z naší zahrádky na stole. To jsou ty radosti jara.
Opět se setkáváme, ó ty prázdná bílá stránko určená k úvodnímu slovu našeho oblíbeného týdeníku.
I když zima nebyla moc tuhá, skoro ani zuby neukázala, a k mé velké radosti jsem sníh nemusela ani odhazovat, a ani se v něm brodit, mnozí z nás se nemohli dočkat jara a krásného slunného počasí.
Na tuto otázku můžu hned, bez dlouhého přemýšlení, dát stoprocentně přesnou odpověď: léto!
Víte, jak to chodí, když začne postní doba a všichni najednou zvážní a naplní se duchem sebeovládání?
Už tu zase máme Mezinárodní den žen, který se každoročně slaví 8. března.
Únor, měsíc maškarních radovánek a mateřského jazyka, se blíží ke konci.
V České republice, stejně jako v mnoha jiných zemích, patří první čtyři měsíce roku plesům.