Autor teksta: Ana-Maria Štruml-Tuček

Velké bohatství leží ve starých fotografiích

Delší dobu jsem přemýšlela o tom, jak v naší vesnici zavzpomínat na časy minulé, jak připravit setkání těch, kteří z Ivanova Sela pocházejí a mají tu naši krásnou vesničku rádi a často se do ní vracejí. Letos si také připomínáme dvě stě let od doby, kdy se na území Ivanova Sela přistěhovali první Češi. Rozhodli jsme se uspořádat akci, kterou jsme nazvali Setkání Pémijáků, a to s přednáškou Moje Pémije profesorky Anny Vodvárkové, která z této nejstarší krajanské vesnice také pochází.

Píšu o tom právě proto, že jsem se s vámi, milí čtenáři, chtěla podělit o radost, kterou ve všech přítomných na jmenované akci, vyvolaly staré fotografie.

Několik týdnů předem jsme se domluvili, že vyzveme lidi z vesnice, aby Besedě zapůjčili fotografie z dětství, mládí, ze spolkového života, z prací na poli, ze svateb, z pohřbů a podobně. Tak se také stalo, a tak jsme v našem Českém domě připravili malou výstavu, která upoutala pozornost snad všech přítomných. Ostatně i příprava výstavy byla velice zábavná, jelikož jsem se snažili poznat lidi na starých fotografiích, okomentovali jsme a rozebrali způsob života, obyčeje, také módu v těch dávných časech … O zaznamenaných příbězích jsme si popovídali a viděli v nich velikou hodnotu, protože jsou to skutečné události ze života vesnice a vesničanů. Byl to výlet do starých časů a myšlenkami jsme se vydali do doby někdejší. Vybavovali se nám tváře svých známých a příbuzných, vybavovali se nám příběhy, které jsme kdysi s nimi zažili, vybavovaly se nám krásné zážitky z dětství a mládí.

Není třeba myslet, že dějiny jsou jenom nějaké hlasité události, velká data, panovníci a další významné osobnosti. Dějiny tvoříme my sami, a to každý den. Dějiny tvoříme smíchem nebo slzami, změnou účesů a oblečení… změnou životního prostředí. Dějiny jedné vesnice tvoříme i naší společenskou aktivitou. Dějiny jsou také získávání a ztrácení přátel a příbuzných…

Právě proto naši výstavičku tvořilo několik různých částí, které jsme nazvali: dětství, mládí, muzikanti, svatby, pohřby… Krásně jsme si na ty minulé doby zavzpomínali, mnozí se slzami v očích a také slibem, že si podobnou akci znovu připravíme a znovu se zase sejdeme. Stálo to za to!

Veliko bogatstvo leži u starim fotografijama

Dugo sam razmišljala o tome kako u našem selu podsjetiti na prošla vremena, kako pripremiti susret onih koji potječu iz Ivanova Sela, vole to naše lijepo selo i često se u njega vraćaju. Ove godine se također sjećamo dvjesto godina od vremena kad su se na područje Ivanova Sela doselili prvi Česi. Odlučili smo organizirati akciju koju smo nazvali Susret Pemijaca, i to s predavanjem Moja Pemija profesorice Ane Vodvarke koja također potječe iz ovog najstarijeg sela češke manjine.

Pišem o tome upravo zato jer sam s vama, dragi čitatelji, htjela podijeliti radost koju su kod svih nazočnih na spomenutom događaju izazvale stare fotografije.

Nekoliko tjedana prije dogovorili smo se da ćemo pozvati ljude iz sela da Besedi posude fotografije iz djetinjstva, mladosti, društvenog života, radova u polju, s vjenčanja, sprovoda i slično. To se i dogodilo pa smo u našem Češkom domu pripremili malu izložbu koja je privukla pozornost vjerojatno svih nazočnih. Uostalom, i priprema izložbe bila je vrlo zabavna jer smo se trudili prepoznati ljude na starim fotografijama, komentirali smo i analizirali način života, običaje, kao i modu tih davnih vremena… Razgovarali smo o snimljenim pričama i u njima vidjeli veliku vrijednost jer to su stvarni događaji iz života sela i seljana. Bio je to izlet u stara vremena i mislima smo se uputili u nekadašnja doba. Prisjetili smo se lica svojih poznanika i rođaka, prisjetili smo se priča koje smo nekad s njima doživjeli, prisjetili smo se lijepih doživljaja iz djetinjstva i mladosti.

Ne treba misliti da povijest čine samo neki glasoviti događaji, značajni datumi, vladari i ostale značajne osobe. Povijest stvaramo mi sami, i to svaki dan. Povijest stvaramo smijehom ili suzama, promjenom frizure i  odjeće… promjenom životne sredine. Povijest jednog sela stvaramo i svojom društvenom aktivnošću. Povijest je i stjecanje i gubitak prijatelja i rođaka…

Upravo je zato našu izložbu činilo nekoliko različitih dijelova koje smo nazvali: djetinjstvo, mladost, muzikanti, svadbe, sprovodi… Lijepo smo se prisjetili tih prošlih vremena, mnogi sa suzama u očima, kao i obećanjem da ćemo sličnu aktivnost ponovno pripremiti i opet se sastati. Vrijedilo je!