Je tu poslední měsíc v roce. Dívám se na svůj pracovní stůl a zdá se mi, že je na něm víc a víc různých papírů, pozvánek, oznámení o plánovaných akcích. Všichni se snaží dohnat to, co mají naplánované. Asi podobně

Na podzim to, co se týče aktivit, akcí a slavností pořádaných krajanskými spolky, pořádně „zhoustlo”. Pořádá se celá řada valných hromad, kulturních večírků, zábav, oslav a podobně.

Také vám přijde, že jste zlenivěli? Nemyslím na práci, která se musí udělat tak jako tak, ale spíš na to, že jsme trošku líní přemýšlet. Každý z nás má doma nějakou chytrou věcičku, alespoň ten chytrý telefon, jestli nic jiného.

4. listopad. Zápis z jeskyně. Na stole se objevil propagační leták populárního obchodního řetězce, jehož jméno začíná a končí písmenkem L. Nic neobvyklého, ten se tam objevuje každý týden. Ale přesto byl v něčem jiný.

Slyším, že mnoho lidí považuje Halloween za něco, co by se podle křesťanských zvyků nemělo oslavovat. Alespoň ne v Chorvatsku.

Můj úvodník měl být o něčem docela jiném, ale to téma si nechám na jindy, protože jsem se o víkendu setkala s něčím, o čem budu přemýšlet ještě dlouho, dlouho. Jde o noc daruvarských kostelů.

V celém světě se 5. října připomíná Mezinárodní den učitelů, který byl v roce 1994 vyhlášen organizací UNESCO. Minulý týden se den učitelů oslavil i v mnoha našich školách.

Podzime, podzime, už zas nosíš deště, pěkně tě prosíme, počkej týden ještě anebo Babí léto lítá, už je podzimek…  To jsou verše, které mě kdysi naučili moji prarodiče. S dědečkem a babičkou bylo vždy veselo, a tak se snad ani

A už je to tady! Posvícení! Víme, co to je a těšíme se na to… slepičí polévka s knedlíčky, která by vzbudila i mrtvého, pečenice do zlatočervena pečená s křupavou kůžičkou a koláče. Ani si na to nesmím vzpomenout, hned

Bez vody prý člověk vydrží dva až tři dny, bez spánku osm až deset a bez jídla více než měsíc. Já jsem bez tance vydržela rok a půl… i tak jsem svůj půst několikrát porušila, ale dál už to nevydržím.