Minule jsem psala o cestovní horečce a o tom, jak ráda cestuji.
„Hodnotu okamžiku nepoznáte, dokud se z něj nestane vzpomínka.”
Asi bych nikdy nemohla žít na Aljašce nebo ve skandinávských zemích.
Občas se ocitnu mezi neznámými lidmi. Nejčastěji to je někde v čekárně Domu zdraví nebo v nemocnici.
Stejně jako si pejsek zaslouží pamlsek, když splní nějaký úkol, i my si všechno v životě musíme zasloužit.
Léto je už skoro za námi a určitě budou mnozí vzpomínat na chvilky odpočinku a na dovolenou, kterou si užil každý podle svých nejlepších představ a možností. Už od poloviny srpna se děti školou povinné a také jejich rodiče připravují
Aby nedošlo k omylu – nepleťte si mou následující úvahu s námitkou proti bontonu.
Kdo bude psát úvodník a o čem? – Alen o odpočinku. To je už týdny, ba i měsíce napsáno v rozpisu na příští číslo Jednoty. Někdo mě zřejmě považuje za dostatečně kvalifikovaného, abych napsal několik smysluplných vět na toto téma.
Náhodou jsem byla na přednášce, jejímž tématem bylo štěstí. Co to to štěstí vlastně je? Google odpovídá takto: „V psychologii se definuje jako celkový pocit uspokojení a blaha, spojený s vlastním životem. Tento stav celkové pohody zahrnuje nejen krátkodobé prožitky
Podle staročeského kalendáře se rok nerozděluje na čtyři roční období, nýbrž na osm.