Autor teksta: Anita Jovanović

Cestovní horečka

Kdo taky rád cestuje? Moje maminka, stejně jako mnoho mých přátel, nedokáže držet krok s mým cestovním tempem. Moje sestřenice říká, že se unaví už jen z poslouchání příhod z cest, natož aby sama cestovala – a to ještě s dětmi. Přípravy, organizace cesty, vzrušení, kufry, jídlo pro děti, aby měly co dělat cestou, voda – a samozřejmě nachystat vše pro maminku, která zůstává doma zalévat květiny a krmit domácí mazlíčky. To všechno je součástí cestování.

Pak musíš vydržet, než někam dorazíš. Přijedeš unavený z cesty – a teprve potom všechno začíná. A ani nemluvím o návratu, kdy přijdeš do bytu plného prachu, zavalíš ho kufry a špinavým prádlem a teď musíš všechno znovu vyprat, uklidit a vrátit se do každodenní rutiny. Uf, kdo by vlastně chtěl cestovat? Unavím se jen při pomyšlení na to, co všechno je třeba udělat a zařídit.

Ale přesto cestování pořád miluju. Ráda sleduji, jak je příroda všude různorodá. Ráda pozoruji odlišnou architekturu a stavební styly, způsob života, lidi a jejich kulturu. Jen za prvních pár měsíců roku 2025 jsem už cestovala do Slovinska, k moři do Primoštenu a na trojmezí Švýcarska, Německa a Francie. Do konce července mě čeká ještě Černá Hora a Amerika, kde strávíme 34 dní.

Co bych chtěla zvlášť vyzdvihnout, je jedinečný zážitek z cestování na trojmezí Švýcarska, Německa a Francie. Za dva dny ve třech zemích. Pokud to někdy chcete zažít, doporučuji vám navštívit Basilej. Přistáli jsme na letišti v Basileji brzy ráno. Odtud jsme jeli do Curychu a večer se rychlým vlakem vrátili zpět. Jiným vlakem jsme za deset minut dorazili do Německa do malé vesnice s krásným rodinným hotelem, kde jsme přespali. Strávili jsme den v Německu a odpoledne jsme se autobusem za pouhých 5 eur vydali krásným městem na francouzskou část letiště, protože to bylo nejlevnější, a běžnou chodbou uprostřed letiště jsme se vrátili zpět do Švýcarska, protože náš let odlétal právě odtud.

Za pouhé dva dny tři jazyky, tři kultury, tři různé země – a to vše je patrné hned, jak přejdete ulici nebo narazíte na hraniční značku. Turbo rychlé Švýcarsko, o něco pomalejší Německo a uvolněná Francie. Pokud byste se náhodou rozhodli přestěhovat do tohoto kraje, podělím se s vámi o radu, kterou jsem tam dostala: Pracujte ve Švýcarsku, žijte ve Francii a nakupujte v Německu. Ve Švýcarsku jsou nejvyšší platy, ve Francii nejlevnější bydlení a v Německu nejlevnější potraviny.

Kdybych tam nejela, nikdy bych to nezjistila. Proto ráda cestuji.

Putna groznica

Tko još voli putovati? Moja mama, kao i mnogo mojih prijatelja, ne uspijeva držati korak s mojim tempom putovanja. Moja sestrična kaže da joj dosadi samo slušanje zgoda s putovanja, a kamoli da bi sama putovala, i to još s djecom. Pripreme, organizacija putovanja, uzbuđenje, koferi, jelo za djecu da imaju što raditi putem, voda i naravno, pripremiti sve za moju mamu koja ostaje doma zalijevati svijeće i hraniti kućne ljubimce. Sve to je dio putovanja.

A onda morate izdržat prije nego nekamo stignete. Dođeš umoran od puta i tek onda sve počinje. A da ne govorim o povratku kad uđeš u stan pun prašine, napuniš ga koferima i prljavim rubljem pa sada moraš sve iznova oprati urediti i vratiti se u svakodnevnu rutinu. Uf, tko bi zapravo htio putovati? Umorim se smo pri  pomisli na to što sve treba napraviti i urediti.

No ipak i dalje volim putovanja. Volim pratiti kako je priroda svugdje raznolika. Volim gledati različitu arhitekturu i građevinske stilove, način života, ljude i njihovu kulturu. Samo u prvih nekoliko mjeseci 2025. putovala sam u Sloveniju, na more u Primošten te na tromeđu Švicarske, Njemačke i Francuske. Do kraja srpnja još me čeka Crna Gora i Amerika gdje ću provesti 34 dana.

Ono što bih htjela posebno istaknuti je jedinstveno iskustvo putovanja na tromeđu Švicarske, Njemačke i Francuske. Dva dana u tri zemlje. Ako to nekad želite iskusiti, preporučujem vam posjetiti Basel rano ujutro. Od tamo smo išli u Zürich i na večer se brzim vlakom vratili natrag. Drugim vlakom smo za deset minuta stigli u Njemačku u malo selo s lijepim obiteljskim hotelom gdje smo prespavali. proveli smo dan u Njemačkoj, a popodne smo se autobusom za samo pet minuta dovezli do lijepog grada na francuskoj strani zračne luke jer je to bilo najjeftinije te smo se koridorom usred zračne luke opet vratili u Švicarsku jer je naš let kretao baš odande.

Za samo dva dana tri jezika, tri kulture, tri različite zemlje – i sve to je očito odmah čim pređete ulicu ili naiđete na granični znak. Turbo brza Švicarska, nešto sporija Njemačka i opuštena Francuska. Ako biste se slučajno odlučili preseliti u taj kraj, podijelit ću s vama savjet koji sam tamo dobila: radite u Švicarskoj, živite u Francuskoj, a kupujte u Njemačkoj. U Švicarskoj su najviše plaće, u Francuskoj najjeftinije stanovanje, a u Njemačkoj najjeftinija hrana.

Da nisam tamo išla nikad to ne bih saznala. Zato volim putovati.