„Ústava je základem pro konkrétní a celkové rozpracování problematiky národnosti. Přitom se vždycky má vycházet ze specifických podmínek a možností, což ovlivní i společenské ovzduší v určité obci. Dobré vztahy a příznivá společenská atmosféra pomáhá vždy najít řešení i pro
„Často bývají rozdílné názory na to, kdy se má pít. Zda před jídlem, během jídla nebo až po jídle. Ani lékaři nebývají vždy jednotní ve svém názoru. (…) A tak se doporučuje zlatá střední cesta
Příchodem března už tradičně ožívá divadelní scéna krajanské komunity. Přípravy na prknech, která znamenají svět, jsou v plném proudu. Divadelní skupiny mnohých českých besed pilně pracují už několik měsíců, ale právě v březnu se koná největší počet divadelních premiér.
„Letos jsme se znenadání setkali s problémem, o němž jsme dříve neuvažovali anebo uvažovali nedostatečně: kde najít učitele pro české školy.“ Výše uvedený problém, který zní aktuálně i dnes, se vyskytl před padesáti lety. V Jednotě číslo 8 z roku
„Člověk, říkají vědci, prožívá splnění povinnosti jako čisté svědomí a porušení povinnosti je doprovázeno výčitkami svědomí. Je to zpětná reakce jednotlivce na potřeby společnosti a hybná síla zdokonalení pro jednotlivou lidskou osobnost.“
Mistr spí už století – verše žijí, neblednou / Majstor spava već stoljeće – stihovi žive, ne blijede
„V prvních dnech roku 1924 před padesáti lety Jiří Wolker zemřel, ale vytvořil za svůj krátký život živé a trvalé dílo, které přesahuje svou dobu daleko ještě za naše dny.“ Těmito větami připomněla Jednota číslo 6 v roce 1974 padesáté
„Mohu s klidným svědomím říci, jediný náš kulturně-umělecký podnik, který nespoléhá pouze na dramatické a jiné literární předlohy našich klasiků, ale vychází z vlastní tvořivosti našich krajanů, z jejich důmyslnosti a smyslu pro humor, ale i pro kritiku. Je to
Pár slov o slovíčku a jeho kouzlu „Slovo má kouzelnou moc, avšak také kouzelný háv. Slovo, slovíčko, takové malilinké nic, umí vyjádřit lásku větší než oceán, bol větší než vesmír, umí bouřit a ničit více než vichřice, umí však také být
Proč jsou svátky vždy tak krátký? „I když ještě všichni žijeme ve znamení Nového roku, novoročních oslav, blahopřání, tisknutí rukou, a ne často i hučení v hlavě a kocoviny, konečně je po svátcích. A i když tatínka ještě neomrzelo hrát
Bez lásky poddaných i král jenom bloudí. Mnozí z vás se ve volných chvílích věnují něčemu, co je zajímá, co je baví – věnují se svému koníčku, pěstují svoje hobby. Jsou i někteří, kteří nevědí, co s volným časem, bezcílně