Autor teksta: Željko Podsednik
Vděčnost za ty dary
Přišel k nám podzim. Dostavil se spolu s chladnějšími, občas i mlhavými rány a kratšími a svěžejšími dny. Vlastně jsem ho v mysli srdečně přivítal, vyhovuje mi to mnohem více než úmorná letní vedra a horké noci. Podzim s sebou přinesl také sklizeň hroznů, ovoce, brambor a mnoha dalších plodin. Kdo o zahrádku pečoval, uschová si sklizenou úrodu, aby si ji mohl užívat i v chladném zimním období. Stejně tak jsme si měli zapamatovat krásné letní zážitky, aby nám pak sloužily jako takový ohříváček na zimu.
S příchodem podzimu se i další věci zase vrátily do svých obvyklých kolejí. Žáci, včetně prvňáků, už normálně chodí do školy. Po letní přestávce se naplno rozběhla také činnost kulturních spolků. Ve velkém se pořádají nejrůznější akce od dnů české kultury po pěvecké a hudební přehlídky, které se budou konat již za pár dní. Zase je tu opravdová hojnost kulturního života.
Život… Ano, to je život. Když se však někdo z našich známých, ze srdečných a dobrých lidí, odebere na druhý břeh, člověka to vždy roztřese a rozteskní. Vzpomene si na setkání, společně prožité chvíle i na telefonáty a lituje, že se již nikdy nebudou opakovat. Život však jde dál. A milí lidé žijí dál, ve vzpomínkách i ve svých dětech.
A děti, zvlášť miminka a batolata, nám dokážou přinést velikánskou radost. Člověk by se na ně mohl neustále dívat jako na televizi, obdivovat jejich houkání a skřeky a fandit jim při prvních lezeckých pokusech.
Máme to štěstí, že je u nás doma často jedna taková malá šarmantní slečinka. A ta to s námi umí. Když si hrajeme, když na sebe houkáme, když se chováme, vzpomenu si na chvíle, kdy jsem tak v náručí choval své vlastní dcery, a ještě víc mě to dojme.
Stejně jako nám podzim přináší bohatství nejrůznějších plodin, bohatstvím našich životů jsou naše děti a jejich děti. A za tyto dary jsem životu i nebesům velmi vděčný.
Zahvalnost za te darove
Stigla nam je jesen. Došla je s hladnijim, ponekad maglovitim jutrima te kraćim i svježijim danima. Zapravo sam ju dočekao s radošću; mnogo mi više odgovara od nepodnošljivih ljetnih sparina i vrućih noći. Jesen je donijela i berbu grožđa, voća, krumpira te mnogih drugih plodova. Onaj koji je njegovao vrt spremit će ubrane plodove kako bi u njima mogao uživati i u hladnim zimskim mjesecima. Isto tako, trebali bismo čuvati lijepe ljetne uspomene jer nam zimi mogu služiti kao grijač.
Dolaskom jeseni i druge su se stvari vratile u svoju uobičajenu kolotečinu. Učenici – uključujući i prvašiće – normalno idu u školu. Nakon ljetne stanke ponovno su u punom jeku aktivnosti kulturnih udruga. Na veliko se organiziraju raznoliki događaji, od dana češke kulture do pjevačkih i glazbenih smotri koje će se održati za samo nekoliko dana. Ponovno je tu pravo obilje kulturnog života.
Život… Da, to je život. Ipak, kada nas napusti netko od naših poznatih – od srdačnih i dobrih ljudi – to nas uvijek potrese i rastuži. Prisjećamo se naših susreta, zajedničkih trenutaka i telefonskih razgovora, žaleći što se više nikada neće ponoviti. No život ide dalje. A dragi ljudi žive dalje – u sjećanjima i u svojoj djeci.
A djeca – osobito bebe i mališani – mogu nam donijeti neizmjernu radost. Čovjek bi ih mogao promatrati satima, kao televizijski program, diveći se njihovom gugutanju i vici te bodreći ih pri prvim pokušajima puzanja. Imamo sreću što u našem domu često boravi jedna takva šarmantna gospođica. Ona doista zna s nama. Dok se igramo, dok se međusobno dozivamo, dok je držim u naručju, sjetim se vremena kada sam na isti način držao svoje vlastite kćeri, i to me još više dojmi.
Baš kao što nam jesen donosi obilje raznolikih plodova, tako su i naša djeca i njihova djeca istinsko bogatstvo naših života. I na tim darovima sam životu i nebesima vrlo zahvalan.
