Autor teksta: Jasmina Voborski
O Halloweenu
Slyším, že mnoho lidí považuje Halloween za něco, co by se podle křesťanských zvyků nemělo oslavovat. Alespoň ne v Chorvatsku.
Halloween, nebo také předvečer Všech svatých, se oslavuje 31. října a pochází ze starověkého keltského svátku Samhain, který slavili obyvatelé Irska a Skotska asi před 2000 lety. Samhain byl zasvěcen přechodu léta k zimě, symbolizoval začátek nového roku a věřilo se, že se během té noci hranice mezi světem živých i mrtvých ztenčuje. Lidé zapalovali velké ohně, oblékali si masky a přinášeli oběti, aby se ochránili před zlými duchy. S příchodem křesťanství se mnoho těchto zvyků integrovalo do oslavy svátku Všech svatých (1. listopadu), který byl zaveden v 8. století na počest všech svatých a mučedníků. Noc před svátkem Všech svatých se nazývala All Hallows´ Eve (překlad: předvečer Všech svatých), z čehož později vzniklo zkrácené Halloween.
Halloween se v průběhu staletí stal spíše sekulárním než náboženským svátkem a dnešní symboly – dýně, kostýmy, strašidelné masky i populární tradice „trick-or-treating” (v doslovném překladu: dejte mi koledu, nebo vám něco provedu) – mají většinou moderní původ. V USA dosáhl Halloween vrcholné popularity ve 20. století a dnes je velmi komercializovaný. Přestože je považován za zábavný zvyk, někteří křesťané na Halloween pohlížejí s opatrností kvůli důrazu na kouzla, démony a duchy, což považují za protikladné ke křesťanství.
Halloween a svátek Všech svatých, i když jsou si svým termínem blízko, představují odlišné zvyky a symboliku. Zatímco Halloween s maskami a strašidelnými obrazy může působit jako „oslava” něčeho temného a neznámého, svátek Všech svatých má pro křesťany silný duchovní význam a zdůrazňuje význam vzpomínky a úcty k zesnulým.
Osobně nepovažuji Halloween nutně za hrozbu pro křesťanské hodnoty, pokud se slaví jako forma zábavy a bez vyvolávání zlých duchů. Myslím, že kdybychom se pokaždé ponořili do hloubky všech známých starověkých zvyků, našli bychom v každém z nich něco, co by mohlo někoho pohoršit, nebo dokonce urazit. A pokud tak budeme pokračovat, vzdálíme se příliš od pravdy a původní význam bude nafouknut a obrácen.
O Halloweenu
Čujem da mnogo ljudi smatra Halloween nečim što se prema kršćanskim običajima ne bi trebalo slaviti. Barem ne u Hrvatskoj.
Halloween, ili predvečer Svih svetih, slavi se 31. listopada i potječe iz pradavnog keltskog blagdana Samhain koji su slavili stanovnici Irske i Škotske pred oko 2000 godina. Samhain je bio posvećen prijelazu ljeta u zimu, simbolizirao je početak nove godine i vjerovalo se da se tijekom te noći stanjuje granica između svijeta živih i mrtvih. Ljudi su palili velike vatre, oblačili su si maske i prinosili žrtve kako bi se zaštitili od zlih duhova. Dolaskom kršćanstva mnogo se tih običaja integriralo u proslavu blagdana Svih svetih (1. studenog) koji je uveden u 8. stoljeću u čast svih svetaca i mučenika. Noć prije blagdana Svih svetih se zvala All Hallow Eve (u prijevodu: predvečer Svih svetih), od čega je kasnije nastao skraćeni naziv Halloween.
Halloween je tijekom stoljeća postao više sekularni nego vjerski blagdan i današnji simboli – bundeve, kostimi, zastrašujuće maske i popularna tradicija „trick-or-treating” (u doslovnom prijevodu: dajte mi koledu ili ću vam nešto napraviti) uglavnom imaju moderno porijeklo. U SAD-u Halloween je dosegao vrhunac popularnosti u 20. stoljeću i danas je vrlo komercijaliziran. Iako se smatra zabavnim običajem, neki kršćani na Halloween gledaju s oprezom zbog naglaska na čarolije, demone i duhove, za što smatraju da se protivi kršćanstvu.
Halloween i blagdan Svih svetih, iako su terminološki bliski, predstavljaju suprotne običaje i simboliku. Dok Halloween s maskama i zastrašujućim slikama može djelovati kao „proslava” nečeg mračnog i nepoznatog, blagdan Svih svetih ima za kršćane snažno duhovno značenje i naglašava važnost sjećanja i poštovanja prema pokojnima.
Osobno ne smatram Halloween nužno prijetnjom kršćanskim vrijednostima ako se slavi kao oblik zabave i bez zazivanja zlih duhova. Kad bismo svaki put uronili u dubinu svih poznatih drevnih običaja, mislim da bismo u svakom od njih našli nešto što bi nekoga moglo pogoditi ili čak uvrijediti. A budemo li nastavili s tim, prilično ćemo se udaljiti od istine, a izvorno značenje će nam biti prenapuhano i preokrenuto.
