Autor teksta: Michaela Syrůčková

Ahoj léto! Ahoj prázdniny!
Ahoj cesty z města ven!
Ahoj slunce, džíny, bikiny,
barvy úsvitů jak sen.

Právě tato více než čtyřicet let stará písnička od trojice Zagorová–Hložek–Kotvald mi hraje v hlavě už několik týdnů. A za pár dní bude znít také z oken našeho auta, až konečně vyrazíme „z města ven”. Tedy, nebude znít úplně z oken auta, protože venku je, jak víte, nedýchatelno a celou cestu do Itálie budeme mít zřejmě puštěnou klimatizaci. Naše „cesta z města” navíc nepovede do přírody jako v citované písni, ale zase do dalších měst a potom do dalších a dalších, ale právě na to se těším nejvíc.

Mám ráda moře a dlouhé pláže, ale ještě větší kouzlo pro mě vždycky měla města. Ne jen tak ledajaká, ale ta krásná a stará, která dýchají zároveň dávnou historií i zcela přítomným a vášnivě tepajícím životem. A právě tam zamíří naše cesta: do Verony, Milána, Florencie, Říma a nakonec i do malebných Benátek. Města plná smyšlených i reálných historických příběhů a mocenských bojů, ale také dobrého jídla, pití a křivolakých romantických uliček, kostelů a fontán už na nás čekají.

Když se mě lidi ptali, na co se na svatbě těším nejvíc, moje odpověď byla jednoznačná – na svatební cestu. A vzhledem k tomu, že můj novomanžel na každou moji otázku typu: „Kam bys chtěl jet?”, „Kde bys chtěl
spát?”, „Co bys chtěl vidět?” nebo „Co bys chtěl ochutnat?” odpovídá jednoduše: „To, co ty. Tak, jak to naplánuješ, to určitě bude super.” (však to znáte), mohla jsem naši svatební cestu vymyslet přesně podle svých přání a představ.

Teď už je jen čas začít se společně těšit, domýšlet detaily a balit věci, protože brzy vyrážíme. Ozvu se s nějakým cestopisem a vy můžete taky: napište nám, kam jste vyrazili na prázdniny a jak jste si to užili. Inspirace není nikdy dost a prázdnin je před námi ještě spousta.

Přeji vám krásné cesty z města ven a ty nejbarevnější úsvity, jaké si umíte představit.

Pozdrav, ljeto! Pozdrav, praznici!
Pozdrav, putevi izvan grada!
Pozdrav, sunce, traperice i bikini,
boje zore poput sna.

Upravo mi ta pjesma, stara više od četrdeset godina, trija Zagorová, Hložek i Kotvald, već tjednima svira u glavi. A za nekoliko dana odjekivat će i kroz prozore našeg auta kad se konačno zaputimo „izvan grada”. Pa, ne baš doslovno kroz otvorene prozore, jer, kao što znate, vani se ne može disati, pa će nam cijelim putem do Italije vjerojatno raditi klima-uređaj. Štoviše, naš „izlet izvan grada” neće nas odvesti u prirodu kao u pjesmi; umjesto toga, obilazit ćemo grad za gradom – i upravo se tome najviše veselim.

Volim more i dugačke plaže, ali još veći čar su za mene uvijek imali gradovi. Pritom ne mislim na bilo kakve gradove, već na one prekrasne, drevne gradove koji odišu ozračjem prošlih vremena, ali i živahnim, pulsirajućim životom sadašnjosti. Upravo nas tamo vodi naše putovanje: u Veronu, Milano, Firencu, Rim i, naposljetku, u slikovitu Veneciju. Očekuju nas gradovi ispunjeni povijesnim pričama, izmišljenima i stvarnima, i borbama za vlast, uz vrhunsku hranu i piće, vijugave romantične uličice, crkve i fontane.

Kad su me pitali čemu se najviše veselim u vezi s vjenčanjem, moj  odgovor je bio jasan: bračnom putovanju. A budući da moj novi suprug na svako pitanje – poput „Gdje bi htjela ići?”, „Gdje želiš odsjesti?”, „Što želiš vidjeti?” ili „Što želiš kušati?” – odgovara jednostavno: „Kako god ti želiš. Kako god to isplaniraš, sigurno će biti odlično” (znate već kako to ide), mogla sam isplanirati naše bračno putovanje točno prema vlastitim željama i viziji.

Sada je vrijeme da se tome zajedno veselimo, dogovorimo posljednje detalje i spakiramo stvari jer uskoro krećemo na put. Javit ću se s nekim putopisom, a i vi možete podijeliti svoje: napišite nam gdje ste ljetovali i kako ste se proveli. Inspiracije nikad dosta, a pred nama je još mnogo vremena za odmor.

Želim vam lijepa putovanja izvan grada i najživopisnije zore koje možete zamisliti.