Autor teksta: Alen Janota
AI versus AJ
Již nějakou dobu si pohrávám s myšlenkou vyrovnat se s umělou inteligencí prostřednictvím jednoho smysluplného textu. Měl jsem neopodstatněnou představu, že během dvou kratších odstavců jednoho úvodníku navždy zatočím s možnými pochybami čtenářů o tom, zda své texty píšu sám, anebo za pomoci neviditelného umělého „přítele”. Když jsem ale zkusil svého „soupeře“ lépe poznat, zjistil jsem, že by to byl nerovný souboj. Stalo se mi totiž, že jsem podcenil umělou a trošičku přecenil neumělou čili lidskou inteligenci.
Věřím, že většina z vás čtenářů již slyšela o existenci a možnostech systému ChatGPT, s nímž jsem se prostřednictvím tohoto článku chtěl vypořádat. Pokud mezi vámi existují tací, kteří tento systém zatím neznají, poprosil jsem ho, aby se vám sám představil. ChatGPT o sobě napsal, že je umělá inteligence, respektive konverzační systém, který vyvinula společnost OpenAI. Dále uvedl, že může odpovídat na otázky, vysvětlovat pojmy, pomáhat při učení, psaní textů, programování, překládání, plánování a mnoha dalších úkolech. Připustil také, že se každodenně zdokonaluje a rozvíjí a jeho tvůrci pravidelně vylepšují modely, opravují nedostatky a přidávají nové možnosti.
Dále jsem svého rivala poprosil, aby vytvořil krátký článek o vlivu umělé inteligence na novinářské řemeslo. V okamžiku se na obrazovce objevil přesvědčivý, srozumitelný a důvěryhodný text, a navíc bez gramatických chyb a nedostatků. „Ha, kamaráde, tak to se ti docela povedlo,” pomyslel jsem si, „ale schválně, jestli by se ti podařila i vtipná varianta?” Poprosil jsem tedy umělou inteligenci, aby k uvedenému článku přidala dávku tradičního českého humoru. Také tento úkol zvládla bezvadně, a to během pouhých několika vteřin. Vzhledem k tomu, že většinu svých článků nechávám takřka „vařit” několik hodin nebo i dnů a nocí, ucouvl jsem okamžitě od svého původního záměru konfrontace textů umělé a neumělé inteligence. S takovou rychlostí se prostě nedá bojovat.
Vědecký pokrok vede k tomu, že brzy nebudou existovat věci, které by umělá inteligence neuměla. Zároveň bude velmi těžké rozeznat umělé od neumělých novinářských textů. Ke psaní tohoto úvodníku jsem přistoupil s předsevzetím, že mé texty nikdy nebude psát umělá inteligence. Právě proto měl původní titulek znít – AJ nikdy nebude AI. Chtěl bych věřit, že jsem si za pět let své novinářské práce vytvořil svůj snadno rozpoznatelný styl. Pro jistotu jsem se ale umělé inteligence raději nezeptal, jestli by tento styl uměla přesvědčivě napodobit.
AI protiv AJ
Već neko vrijeme igram se s idejom o uspoređivanju s umjetnom inteligencijom posredstvom jednog smislenog teksta. Imao sam neutemeljenu ideju da ću u dva kratka odlomka uvodnika moći otkloniti sve sumnje koje bi čitatelji mogli imati o tome pišem li svoje tekstove sam ili uz pomoć nevidljivog umjetnog „prijatelja”. Ali kada sam pokušao bolje upoznati svog „suparnika”, otkrio sam da će to biti neravnopravna bitka. Podcijenio sam umjetnu inteligenciju i malo precijenio neumjetnu, odnosno ljudsku, inteligenciju.
Vjerujem da je većina vas čitatelja već čula za postojanje i mogućnosti ChatGPT sustava, kojim sam se htio pozabaviti kroz ovaj članak. Ako među vama ima onih koji još nisu upoznati s ovim sustavom, zamolio sam ga da vam se predstavi. ChatGPT je o sebi napisao da je to umjetna inteligencija, odnosno konverzacijski sustav, koji je razvila tvrtka OpenAI. Također je naveo da može odgovarati na pitanja, objašnjavati koncepte, pomagati u učenju, pisanju tekstova, programiranju, prevođenju, planiranju i mnogim drugim zadacima. Također je priznao da se svakodnevno poboljšava i razvija, a njegovi tvorci redovito poboljšavaju modele, ispravljaju nedostatke i dodaju nove mogućnosti.
Zatim sam zamolio svog suparnika da napiše kratki članak o utjecaju umjetne inteligencije na novinarstvo. U trenutku se na ekranu pojavio uvjerljiv, razumljiv i vjerodostojan tekst, i štoviše, bez gramatičkih pogrešaka ili nedostataka. „Ha, prijatelju, ovo ti je potpuno uspjelo“, pomislio sam, „ali namjerno, bi li mogao smisliti i smiješnu varijantu?“ Stoga sam zamolio umjetnu inteligenciju da članku doda dozu tradicionalnog češkog humora. I s tim se zadatkom nosila besprijekorno, i to za samo nekoliko sekundi. S obzirom na to da sam većinu svojih članaka pustio da se, takoreći, „kuha“ nekoliko sati ili čak danima i noćima, odmah sam odustao od svoje izvorne namjere da suočim tekstove umjetne i neumjetne inteligencije. Jednostavno se ne može boriti protiv takve brzine.
Znanstveni napredak vodi k tome da uskoro neće biti stvari koje umjetna inteligencija neće moći učiniti. Istovremeno, bit će vrlo teško razlikovati umjetne od neumjetnih novinarskih tekstova. Pisanju ovog uvodnika pristupio sam s odlukom da moje tekstove nikada neće pisati umjetna inteligencija. Zato je izvorni naslov trebao biti – AJ nikada neće biti AI. Htio bih vjerovati da sam u pet godina svog novinarskog rada stvorio svoj vlastiti lako prepoznatljiv stil. Ali, za svaki slučaj, radije nisam pitao može li umjetna inteligencija taj stil uvjerljivo oponašati.
