Ženy, svět je váš!

Přestože se v Jednotě číslo 10 z roku 1975 mimo jiné psalo o VIII. řádné valné hromadě Československého svazu v SRCH, případech v Mexiku, Eritreji a Madagaskaru, založení klubovny pro mládež při Besedě v Končenicích, maškarních bálech a premiérách veseloher, na první pohled je jasné, že celé číslo bylo věnováno právě – ženám.

K mezinárodnímu svátku žen tak na titulní stránce Jednoty najdeme fotografii Tonyho Hnojčíka, na které je dívka s květem, a také báseň Dík Jaroslava Kolešky. „Žena, to je hymna života, důstojnost, tichá krása, nikdy v ní není banální senzualita,“ říká text na obálce dokreslující záběry soch světoznámého umělce Ivana Meštroviće.

„V našem krajanském životě je celá řada žen, ať hospodyněk, pracovnic v zemědělství, žen zaměstnaných v podnicích a institucích, aktivních společensko-politických pracovnic, žen bojovnic…“ uváděla Jednota před padesáti lety v článku o tom, že byl rok 1975 vyhlášen za Mezinárodní rok žen.

„Tvým domovem není dům z cihel a omítky; tvoje žena je tvůj domov,“ bylo tehdy napsáno v rámečku na stránce s vtipy a zábavou. Zábavní rubrika zároveň nabízela několik vtipných rčení o ženách.
K oslavě MDŽ patřil také text o slovu maminka studentky Vladky Terešákové a báseň Mama od Anny Svetlíkové.

Žene, svijet je vaš!

Iako se u Jednoti broj 10 iz 1975. uz ostalo pisalo o VIII. redovitoj glavnoj skupštini Čehoslovačkog saveza u SR Hrvatskoj, o slučajevima u Meksiku, Eritreji i na Madagaskaru, o osnutku kluba mladih u Besedi u Končanici, o maškarama i premijerama komedija, na prvi pogled je jasno da je cijeli broj bio posvećen upravo ženama.

Tako povodom Međunarodnog dana žena na naslovnici Jednote nalazimo fotografiju Tonyja Hnojčika na kojoj je djevojka s cvijetom, kao i pjesma Dik (Hvala) Jaroslava Koleške. „Žena, to je himna života, dostojanstvenost, tiha ljepota, u njoj nikad nema banalne senzualnosti”, kaže tekst na omotu koji dopunjava snimke kipova svjetski poznatog umjetnika Ivana Meštrovića.

„U našem manjinskom životu je čitav niz žena, domaćica, radnica u poljoprivredi, žena zaposlenih u poduzećima i institucijama, aktivnih društveno-političkih radnica, žena borkinja…”, navodila je Jednota prije pedeset godina u članku o tome da je 1975. bila proglašena Međunarodnom godinom žena.

„Tvoj dom nije kuća od cigli i žbuke, tvoja žena je tvoj dom”, bilo je tada napisano u okviru na stranici s vicevima i šalama. Zabavna rubrika ujedno je nudila i nekoliko šaljivih izreka o ženama:

Lijepa žena ne mora biti baš inteligentna. To samo odvlači pažnju.

Nema ružnih žena. Postoje žene koje ne znaju kako se učiniti lijepima.

Kad treba napraviti važan korak u životu muškarac se pita: Što ću reći? A žena: Što ću staviti na sebe?

Žene vole muškarce koji malo pričaju jer misle da ih slušaju.

Kad bi se žene oblačile za jednog muškarca, to ne bi trajalo tako dugo.

Napredak koji je čovječanstvo postiglo je neosporno djelo žena. Djelomično su na napredak muškarce natjerale, djelomično su im ga napravile za inat.

Čim manje volimo ženu, tim više joj se sviđamo.

Muškarac je ljubomoran kad voli žene i kad ne voli.

Proslavi međunarodnog dana žena pripadao je i tekst o riječi mama studentice Vlatke Terešak i pjesma Mama Anne Světlíke.