V nedostatku časopisu – v materinskej reči

„Naši čitatelia si zaiste povšimli, že sa na stránkach Jednoty už vlani začali uverejňovať slovenské texty. Tohto roku je tých textov viacej a ak sa splnia naše plány, tak v tomto roku uvedieme v Jednote celú slovenskú stránku.“

Výše uvedenými větami oznamovala Jednota číslo 11 z roku 1975, že týdeník bude obsahovat také stálou stránku ve slovenském jazyce. Bylo to srozumitelné řešení vzhledem ke skutečnosti, že obě menšiny před padesáti lety působily pod hlavičkou Československého svazu. „Treba povedať, že zo všetkých národností žijúcich v SRCh iba Slováci nemajú svoj časopis. My Česi máme Jednotu, Taliani dokonca denník La voce dell popolo, Rusíni a Ukrajinci Novú dumku,“ odůvodňovala dále toto rozhodnutí Jednota.

„Tento záväzok redakcia prijala ako celkom samozrejmú vec, a to tým skôr, že sa čeština od slovenčiny rozlišuje nepatrne a že každý čitateľ Jednoty bude bez väčších ťažkostí čítať texty v oboch jazykoch.“

U nedostatku časopisa – na materinskom jeziku

„Naši čitatelji su sigurno opazili da su se na stranicama Jednote još lani počeli objavljivati slovački tekstovi. Ove godine je tih tekstova više, a ako se ispune naši planovi, ove ćemo godine u Jednoti uvesti cijelu slovačku stranicu.”

Jednota broj 11 iz 1975. navedenim je rečenicama najavila da će tjednik sadržavati i stalnu stranicu na slovačkom. Bilo je to razumljivo rješenje budući da su obje manjine prije pedeset godina djelovale pod okriljem Čehoslovačkog saveza. „Treba reći da od svih narodnosti koje žive u SR Hrvatskoj samo Slovaci nemaju svoj časopis. Mi Česi imamo Jednotu, Talijani čak i dnevnik La voce del popolo, Rusini i Ukrajiinci Novu dumku”, obrazlagala je u nastavku Jednota ovu odluku.

„Ovu obavezu Jednota je prihvatila kao potpuno razumljivu stvar, tim više što se češki od slovačkog neznatno razlikuje pa će svaki čitatelj Jednote bez većih teškoća čitati tekstove na oba jezika.”