Dopis z minulosti
„Je to časopis opravdu krásný, zajímavý a v mnohém nás sbližuje s našimi krajany, kteří se usídlili v Jugoslávii. Nedočkavě očekávám týden, co týden „Jednotičku“, pečlivě si vystřihuji román na pokračování, a pak ji předčítám mé drahé polovičce od A až do Z. Poté ji uložím do skřínky s různými zahraničními krajanskými časopisy, jako je Hlas ľudu z Nového Sadu, Hospodář z West Texasu, Ľudové zvesti z Toronta, Věk rozumu z Chicaga a Svobodné Československo též z Chicaga.“
Výše uvedené věty jsou součástí dopisu věrného čtenáře Ferdinanda Hodného z Nezdenic v okresu Uherské Hradiště zveřejněného v Jednotě číslo 41 v roce 1974. Není nám známo, jak dnes fungují nebo zda ještě vůbec vycházejí časopisy ze Srbska, Kanady a Spojených států, o kterých se čtenář Ferdinand Hodný ve svém dopise zmiňuje, ale pevně věříme, že alespoň náš týdeník má spoustu takových vášnivých čtenářů i dnes.
Pismo iz prošlosti
„To je doista lijep časopis, zanimljiv i u mnogome nas zbližuje s našim sunarodnjacima koji su se naselili u Jugoslaviji. Nestrpljivo očekujem ‘Jednoticu’ iz tjedna u tjedan, pažljivo izrezujem roman u nastavcima, a onda ju pročitam svojoj dragoj polovici od a do ž. Zatim ju odložim u ormar s raznim inozemnim češkim i slovačkim časopisima, kao što je Hlas ľudu iz Novog Sada, Hospodář iz Zapadnog Teksasa, Ľudove zvesti iz Toronta, Věk rozumu iz Chicaga i Svobodné Československo također iz Chicaga.”
Gore navedene rečenice su dio pisma vjernog čitatelja Ferdinanda Hodnog iz Nezdenica u okrugu Uherské Hradiště, objavljenog u Jednoti broj 41 u 1974. Nije nam poznato kako danas funkcioniraju i izlaze li uopće časopisi iz Srbije, Kanade i Sjedinjenih Država koje čitatelj Ferdinand Hodný u svom pismu spominje, ali čvrsto vjerujemo da barem naš tjednik ima puno takvih strastvenih čitatelja i danas.
Pripremio: Alen Janota