Top
  >  UVODNIK / UVODNIK   >  Není cesty zpět, zpíval celý svět / Nema puta natrag, pjevao je cijeli svijet
Alen 300x300

Autor teksta: Alen Janota

Není cesty zpět, zpíval celý svět

„Hej, chci už velkým chlapcem být, prodal jsem krávu a chystám se odejít. Čau mami, tatínku čau, nevolejte a nepište mi psaní, odcházím za svítání. Mňau, kočičko, prosím tě, také na pozdrav mňoukni mně. Odcházím, bude mi scházet vše, ale nejvíce tanec, tak na rozloučenou si poskočme.”

Dříve, než si pomyslíte, co to ten Alen zase do toho úvodního slova nažvanil, dovolte mi, abych to vysvětlil. Jsou to vlastně volně přeložené verše písně, kterou jsme po téměř dva měsíce každodenně slýchali (někdo možná i zpíval). Je to píseň, se kterou nás Marko Purišić (kterého celé Chorvatsko a teď už i celý svět zná pod uměleckým jménem Baby Lasagna) zastupoval na letošním ročníku nejsledovanějšího a nejvýznamnějšího světového hudebního festivalu Eurosong. Poněvadž nevyhrál, a proto se nedostane na titulní stránku, ziskem historického druhého místa v této populární soutěži si zasloužil alespoň zmínku o několika větách v úvodníku vašeho oblíbeného týdeníku.

Nevím, jak to sázkové kanceláře dělají, ale od samého začátku označovaly chorvatského představitele za nejpravděpodobnějšího výherce Eurovize. Aby byla situace ještě absurdnější, byl Baby Lasagna se svou písní Rim Tim Tagi Dim označován za favorita už v době, kdy byl jenom prvním náhradníkem na státní výběrovou soutěž Dora. Čirou náhodou a díky faktu, že se zpěvačka Zsa Zsa rozhodla nezúčastnit, se na soutěž dostal, a jak příběh pokračoval, to už dobře víte.

Nevím, jak to sázkové kanceláře vypočítaly, ale docela se mi to líbilo. Pravda, znělo to trochu neuvěřitelně, že by malé Chorvatsko bylo favoritem soutěže, ve kterém většinou vyhrávají velcí, ale lidé přeci začali věřit. Ještě se doposud nestalo, že by si náš představitel užíval takové podpory jak veřejných osob, tak i celého národa. Tancovali hasiči, knihovnice, zdravotnice, děti, dokonce i mazlíčkové a domácí zvířata. Tančili také jednotlivci a skupiny ze všech osmatřiceti účinkujících států.

Baby Lasagna si užívá obliby veřejnosti nejen díky své úspěšné písni, ale mnozí ho obdivují také pro jeho chování a pozitivní povahu. Povedlo se mu sjednotit a učinit hrdým celé Chorvatsko. Povedlo mu se získat celkově nejvíce hlasů publika (hlasovali přitom jednotlivci z ostatních 37 zemí, Chorvatsko svému představiteli hlasováním pomoci nemohlo). Baby Lasagna byl oprávněně po návratu do Chorvatska přivítán jako vítěz, tak jak Chorvatsko v minulosti očekávalo vítězné sportovce, na náměstí Bána Jelačiće v Záhřebu.

Nedovolím si zmínku o okradeném Chorvatsku. Ani si na ni netroufnu. Možná, že někdo z vás (možná trochu i já sám) bude mít pocit, že bylo něco rozhodnuto i dříve, než to začalo. Baby Lasagna a jeho píseň se fanouškům zřejmě líbili. Představitelům vítězného Švýcarska se však povedlo něco ještě důležitějšího – sjednotit mínění těch neviditelných a mystických odborných hlasovacích komisí. Není cesty zpět.

Mňau…

Nema puta natrag, pjevao je cijeli svijet

„Hej, želim biti veliki dečko, prodao sam kravu i spremam se otići. Ćao, mama, ćao tata, ne zovite i ne pišite mi pisma, odlazim u zoru. Mijau, mačko, molim te mijaukni i ti meni. Odlazim, nedostajat će mi sve, ali najviše ples, pa onda na rastanku zaplešimo.”

Prije nego pomislite što je to taj Alen opet nadrljao u ovoj uvodnoj riječi, dozvolite mi da to objasnim. To su zapravo slobodno prevedeni stihovi pjesme koju smo gotovo dva mjeseca svakodnevno slušali (netko možda i pjevao). To je pjesma s kojom nas je Marko Purišić (kojeg cijela Hrvatska, a sada već i cijeli svijet zna pod umjetničkim imenom Baby Lasagna) predstavljao na ovogodišnjem najgledanijem i najznačajnijem svjetskom glazbenom festivalu Eurosong. Budući da nije pobijedio i zbog toga nije došao na naslovnu stranicu, osvajanjem povijesnog drugog mjesta na ovom popularnom natjecanju zaslužio je barem da ga se spomene u nekoliko rečenica u uvodniku vašeg omiljenog tjednika.

Ne znam kako to kladionice rade, ali od samog početka su hrvatskog predstavnika označavale kao najvjerojatnijeg pobjednika Eurovizije. Da bi situacija bila još apsurdnija, Baby Lasagna je sa svojom pjesmom Rim Tim Tagi Dim bio označavan kao favorit još onda kad je bio tek prva zamjena na državnom izbornom natjecanju Dori. Čistim slučajem i zahvaljujući činjenici da je pjevačica Zsa Zsa odlučila ne sudjelovati, došao je na natjecanje, a kako se priča nastavila već dobro znate.

Ne znam kako su to kladionice izračunale, ali to mi se jako svidjelo. Točno, zvučalo je malo nevjerojatno da bi mala Hrvatska bila favorit natjecanja u kojem uglavnom pobjeđuju veliki, no ljudi su ipak počeli vjerovati. Još se dosad nije dogodilo da bi naš predstavnik uživao takvu potporu kako javnih osoba, tako i cijelog naroda. Plesali su vatrogasci, knjižničarke, bolničarke, djeca, čak i kućni ljubimci i domaće životinje. Plesali su i pojedinci i skupine iz svih 38 zemalja sudionica.

Baby Lasagna omiljen je u javnosti ne samo zahvaljujući svojoj uspješnoj pjesmi, već ga mnogi obožavaju i zbog njegovog ponašanja i pozitivne naravi. Uspjelo mu je ujediniti i učiniti ponosnom cijelu Hrvatsku. Uspio je osvojiti ukupno najviše glasova publike (pri čemu su glasali pojedinci iz ostalih 37 zemalja, Hrvatska nije mogla glasanjem pomoći svom predstavniku). Baby Lasagna je s pravom nakon povratka u Hrvatsku bio dočekan kao pobjednik, onako kako je Hrvatska u prošlosti dočekivala pobjedničke sportaše, na Trgu bana Jelačića u Zagrebu.

Neću si dozvoliti spomenuti pokradenu Hrvatsku. Neću se ni usuditi. Možda će netko od vas (možda pomalo i ja sam) imati osjećaj da je nešto bilo odlučeno i prije nego je počelo. Baby Lasagna i njegova pjesma su se obožavateljima očito svidjeli. Predstavnicima pobjedničke Švicarske je ipak uspjelo nešto važnije – ujediniti mišljenje onih nevidljivih i mističnih stručnih glasačkih komisija. Nema puta natrag.

Mijau…