Jak obstarat kvalitní čtení

V Jednotě číslo 14 z roku 1975 jsme našli článek, ve kterém Otto Sobotka vzpomíná na působení svého kolegy Jarky Dittricha. K poohlédnutí do minulosti autora podnítil článek uveřejněný v Jednotě číslo 8 téhož roku, ve kterém Žofie Krasková psala o lásce Josefa Knytla ke knihám a o jeho propagační činnosti.

„Je záslužné, když se vyzvedá úsilí Pepy Knytla o šíření dobré knihy. Přitom však, aspoň tak soudím, by se nemělo zapomínat, že už před první světovou válkou prováděl na Daruvarsku propagaci a šíření české knihy opravdu krameriovským způsobem Jarka Dittrich. Jarka Dittrich mi často vyprávěl o tom, jak s rancem knih na zádech chodil od jedné vesnice ke druhé, vždyť Češi byli na počátku tohoto století skoro v každé vesnici v bjelovarské a požežské županii, a jak nabízel a prodával české knihy,“ uvažuje O. Sobotka

V tomtéž článku se O. Sobotka zmiňuje také o vydavatelské činnosti svého kolegy: „Když potom v Záhřebě zanikly Československé listy, považoval to Jarka Dittrich za pokyn, aby se sám ujal vydávání českého listu. Rozhodl se pro středisko Čechů, a proto své Jugoslávské Čechoslováky začal vydávat v Daruvaru. Mne pak pozval, abych přijel za ním. Šíření a propagace české knihy se pak stalo nedílnou součástí novinově vydavatelské činnosti. Z Prahy jsme přestěhovali do Daruvaru zbytek pražského Dittrichova skladu knih a začali z Čech obstarávat knihy pro naše krajany.“

Kako nabaviti kvalitetno štivo

U Jednoti broj 14 iz 1975. našli smo članak o kojem Otto Sobotka podsjeća na djelovanje svog kolege Jarke Dittricha. Na pogled u prošlost autora je potaknuo članak objavljen u Jednoti broj 8 iste godine u kojem je Žofie Krásková pisala o ljubavi Josefa Knytla prema knjigama i njegovoj promidžbenoj djelatnosti.

„Zaslužuje spomenuti napore Pepe Knytla za širenje dobre knjige. No pritom se, bar tako mislim, ne bi smjelo zaboraviti da je još prije Prvog svjetskog rata na području Daruvara promidžbu i širenje češke knjige na način poput Krameriusa obavljao Jarka Dittrich. Jarka Dittrich mi je često pričao o tome kako je s ruksakom knjiga na leđima išao od jednog do drugog sela, jer Česi su početkom ovog stoljeća bili u skoro svakom selu u bjelovarskoj i požeškoj županiji, i kako je nudio i prodavao češke knjige”, navodi O. Sobotka.

U tom članku O. Sobotka je također spomenuo izdavačku djelatnost svog kolege: „Kad su kasnije u Zagrebu prestali izlaziti Československé listy, Jarka Dittrich je to smatrao poticajem da se sam prihvati izdavanja češkog lista. Odlučio se za središte Čeha i zato je svoje novine Jugoslávští Čechoslováci počeo izdavati u Daruvaru. Mene je pak pozvao da mu dođem. Širenje i promidžba češke knjige postala je neodvojiv dio novinsko-izdavačke djelatnosti. Iz Praga smo u Daruvar preselili ostatak Dittrichovog praškog skladišta knjiga i počeli iz Češke nabavljati knjige za pripadnike naše manjine.”