Autor teksta: Alen Janota

Show musí pokračovat

Opět se setkáváme, ó ty prázdná bílá stránko určená k úvodnímu slovu našeho oblíbeného týdeníku. Dlouho jsem dumal, jakpak Tě vyplnit kvalitním obsahem, než jsem se rozhodl pro takovýto dramatický přístup. Není tajemství, že mě k tomu inspirovala Přehlídka krajanského divadla, která se uskutečnila minulý víkend v Lipovci. Během dvoudenního divadelního zážitku jsme mohli sledovat různorodá představení, která také kdysi začínala úplně bílým plátnem, na které autor vysypal veškerou svou kreativitu.

Život dílům jednotlivých autorů nebo autorských skupin vdechlo na prknech, která znamenají svět, v rámci již zmíněné přehlídky dokonce čtrnáct souborů. Nevím, jak pro vás, ale pro mne je to opravdu fascinující údaj. Vezmeme-li v úvahu, že mám to privilegium pohybovat se v divadelních kruzích, z první ruky také vím, že to vůbec není konečný počet představení, na kterých se nyní aktivně pracuje. Úctyhodný počet uskutečněných her a členů divadelních skupin opět poukazuje na to, že jsme sice co do počtu příslušníků malá menšinová komunita, ale zato oplýváme bezmeznou představivostí, velkým nadáním, a především špičkovými vtipálky. Myslím si, že je úplně nemožné shrnout reportáž o všem, co se na přehlídce na, za a před jevištěm odehrávalo, na pouhou dvojstránku, a proto využiju toho, že na mě padla řada na úvodní slovo, a vložím na tuto dodatečnou stránku určité části, které by se do hlavní reportáže možná ani tak nehodily.

Vedle futuristického, melancholického anebo patetického přístupu, o kterých jsem během uplynulého víkendu slyšel, jsem si přece jenom zvolil přístup statistický. Nevím, kolikrát se v minulosti o divadelní přehlídce psalo v číslech, ale tentokrát se nějaké přeci objeví. Vás, kteří jste neměli možnost letošní přehlídku sledovat přímo v sále lipoveckého Českého domu, možná bude zajímat, že se na tamním jevišti vražda průměrně stala ve 14 procentech představení, a ve stejném počtu případů se objevovaly i podprsenky, mužské spodní prádlo a věštkyně. V 21 procentech představeních se někdo vyspal na nebo uvnitř truhly pro nebožtíka (který tam snad jako jediný neležel) a ve stejném procentuálním zastoupení se během obou večerů v představeních objevoval nejzastoupenější pták z rodu drůbeže, kachna čili kačenka. Během čtrnácti divadelních her bylo na jevišti použito celkem 20 litrů lidské moči, což tak průměrně dělá 1,42 litru na představení. O statistice se často říká, že je to věda, která, stejně jako bikiny, sice ukazuje mnoho, ale schovává všechno důležité. Jak můžeme vidět, krajanské soubory na jevišti předvedly všechno, co mají, a možná i o něco více.

Není tajemství, že jsem se pořádně natrápil, než jsem si našel vhodné téma pro tento úvodník. Je to taková poetická pravda, že se ten osudový moment osvícení stal právě ve WC. Na stejném místě, kde jsem také skoncoval svou roli na letošní, pro mne další nezapomenutelné, divadelní přehlídce. A když jsem se už dotkl statistických údajů, všiml jsem si, že jsem ze tří představení, ve kterých jsem v mé ne příliš dlouhé divadelní kariéře hrál, musel podle scénáře už dvakrát předstírat úmrtí na jevišti. To by tak dělalo nějakých 66 procent případů. Nevím, zda mi tím režisérka posílá nějaký meziřádkový vzkaz, ale jsem si stoprocentně jistý, že to udělám zase, pokud mě o to požádá.

Show se mora nastaviti

Opet se susrećemo, o, ti prazna bijela stranice posvećena uvodnoj riječi našeg omiljenog tjednika. Dugo sam razmišljao kako te ispuniti kvalitetnim sadržajem prije nego sam se odlučio za ovakav dramatični pristup. Nije tajna da me je na to inspirirala Smotra manjinskog kazališta koja se održala proteklog tjedna u Ljudevit Selu. Tijekom dvodnevnog kazališnog događaja mogli smo pratiti raznorazne predstave koje su također nekada počinjale bijelim platnom na koje je autor rasuo svu svoju kreativnost.

Djelima pojedinih autora ili autorskih skupina život je na daskama koje život znače u sklopu spomenute smotre udahnulo 14 ansambala. Ne znam kako vama, ali meni je to zbilja fascinantan podatak. Uzmemo li u obzir da imam privilegiju kretati se u kazališnim krugovima, iz prve ruke također znam da to uopće nije konačan broj predstava na kojima se sada aktivno radi. Pažnje vrijedan broj ostvarenih predstava i članova kazališnih skupina ponovno ukazuje na to da smo brojem pripadnika doduše mala manjinska zajednica, no da s druge strane obilujemo bezgraničnom maštom, velikim talentom i prije svega vrhunskim zabavljačima. Mislim da je potpuno nemoguće na samo dvije stranice sažeti reportažu o svemu što se na smotri odigravalo na, iza i ispred pozornice pa ću stoga iskoristiti to što je na mene došao red za uvodnu riječ te ću na tu dodatnu stranicu staviti određene dijelove koji u glavnu reportažu možda ne bi niti pristajali.

Osim futurističkog, melankoličnog ili patetičnog pristupa o kojima sam tijekom proteklog vikenda slušao, ipak sam izabrao statistički pristup. Ne znam koliko se u prošlosti o kazališnoj smotri pisalo u brojkama, ali ovaj put će se neke ipak pojaviti. Vas koji niste imali mogućnost ovogodišnju smotru pratiti izravno u dvorani Češkog doma u Ljudevit Selu, možda će zanimati da se na tamošnjoj pozornici ubojstvo prosječno dogodilo u 14 posto predstava, a u istom broju slučajeva su se pojavili i grudnjaci, muško donje rublje i gatare. U 21 posto predstava netko je zaspao na ili u lijesu za pokojnika (koji tamo valjda kao jedini nije ležao), a u istom postotku se tijekom obje večeri u predstavama pojavljivala najzastupljenija ptica iz porodice peradi, patka. Tijekom četrnaest kazališnih predstava na pozornici je upotrijebljeno ukupno dvadeset litara ljudske mokraće, što prosječno iznosi 1,42 litre po predstavi. Za statistiku se često kaže da je znanost koja, poput bikinija, doduše pokazuje mnogo, ali prikriva sve što je važno. Kao što možemo vidjeti, manjinski ansambli na pozornicu su donijeli sve što imaju,  možda i više od toga.

Nije tajna da sam se pošteno namučio prije nego sam našao prikladnu temu za ovaj uvodnik. Ima poetske pravde u tome da se sudbonosni trenutak prosvjetljenja dogodio upravo na WC-u. Na istom mjestu gdje sam također završio svoju ulogu na ovogodišnjoj, za mene još jednoj nezaboravnoj kazališnoj smotri. A kad sam se već dotaknuo statističkih podataka, opazio sam da sam od tri predstave u kojima sam u mojoj ne baš dugoj kazališnoj karijeri igrao, prema scenariju čak dvaput morao odglumiti umiranje na pozornici. To bi iznosilo nekakvih 66 posto slučajeva. Ne znam šalje li mi time režiserka nekakvu poruku između redaka, ali sam stopostotno siguran da ću to napraviti opet ako me zamoli.