Ze starých Studnic

Součástí dvojčísla Jednoty 48/49 z roku 1975 byla také literární příloha Studnice, v níž jsme našli básně autorů, jako jsou Jaroslav Koleška, Míla Štolbová, Lýdie Lacinová, Zdeňka Pilátová, Marie Večerová a Jiřina Zákorová, a také prozaické texty z pera Libuše Koudelové, Žofie Kraskové a Jiřiny Staňové. Studnice dále obsahovala výběr přísloví shrnutý pod titulkem Zlatá pravidla života. Několik úvodních básní bylo věnováno oslavě Dne republiky. Poněvadž se pracovní rok rychle chýlí ke konci, jako ukázku jsme pro vás tentokrát vybrali báseň Vzpomínky Marie Pokorné-Pařízkové.

Vzpomínky

Po námaze pracovního dne
rádi si najdem chviličku
samoty a odpočinku,
kdy ožijí vzpomínky vybledlé,
kdy každý strom a květina,
kdy motýl, jenž tu proletí,
nám mládí připomíná
a radostně jej hodnotí.

Podvečer přivolá vzpomínky jen pěkné
a smutnými nepohne.
Snad že ty pěkné hlídkují na stráži,
by se vyjasnila líc
a je jich jako perliček rosy,
je jich na tisíc.

Iz starih Studnica

Dvobroj Jednote 48/49 iz 1975. donosi i književni prilog Studnice, u kojoj smo pronašli pjesme autora kao što su Jaroslav Koleška, Míla Štolbová, Lýdie Lacinová, Zdeňka Pilátová, Marie Večerová i Jiřina Zákorová, kao i prozni tekstovi Libuše Koudelove, Žofie Kraskove i Jiřine Staňove. Studnice su sadržavale i izbor poslovica sažetih pod naslovom Zlatna Pravila života. Proslavi Dana Republike posvećeno je nekoliko uvodnih pjesama. Budući da se radna godina brzo bliži kraju, ovaj smo vam put za primjer odabrali pjesmu Uspomene Marie Pokorne-Pařízkove.

Uspomene

Nakon napornog radnog dana,
volim pronaći trenutak
samoće i odmora,
kada izblijedjela sjećanja ožive,
kada svako drvo i cvijet,
kada leptir koji proleti,
nas podsjeća na našu mladost
i s radošću je procjenjuje.

Predvečerje vraća samo lijepe uspomene
a neće probuditi tužne.
Možda dobre stoje na straži,
kako bi se lice razvedrilo
a ima ih kao bisera rose,
ima ih na tisuće.