Babské bály i bez babiček

„Jak sami říkají, člověk má chuť si někam vyjít po celodenní práci, dosyta se pobavit společně s ostatními lidmi. Televize nestačí, u ní je člověk sám. Do neustálého proudu života se musí zařadit nějaké změny, co se týká zábavy a společenského života.“

Těmito slovy vysvětlovala dopisovatelka Lenka Janotová v Jednotě číslo 46 z roku 1975, proč byly tzv. babské bály oblíbenou zábavou, a to nejen pro obyvatele Lipovce, kde se pořádaly, ale také pro mnohé návštěvníky z okolí. Začátkem podzimu před padesáti lety byla prý v Lipovci nejčastější otázkou právě ta, jestli babský bál bude, nebo ne. Autorka tehdy v článku budovala napětí a teprve na jeho konci dala čtenářům najevo, že se jubilejní desátý ročník koncem listopadu přece jen uskuteční. Z téhož článku se zároveň dozvídáme, jak babské bály dostaly své jméno:
„Na vesnici je zvykem, že muži říkají ženám báby. Snad aby se ženy mužům nějakým způsobem pomstily, začaly pořádat bály, které nazvaly babské, a do programu zařadily mnohé body, které útočí na slabé stránky ‚silnějšího‘ pokolení. Ženám samotným se toto pojmenování dnes nelíbí, dokonce o změně názvu jednala výborová schůze Besedy. Vymýšlely jsme pojmenování nová, ale na nic moudřejšího jsme nepřišly. Možná, že by změna názvu dokonce podniku uškodila, protože by pak lidé nevěděli, o co jde. Když už to jsou babské bály od nepaměti, ať také babskými zůstanou, i když v programu účinkují většinou mladší ženy, jenom jedna nebo dvě opravdové babičky.“

Bapski balovi i bez baka

„Kako sami kažu, čovjek ima želju negdje izaći nakon cjelodnevnog rada, do sita se zabaviti s drugim ljudima. Televizija nije dovoljna, s njom je čovjek sam. U nezaustavljivi tijek života moraju se uključiti i neke promjene, što se tiče zabave i društvenog života.“

Tim je riječima dopisnica Lenka Janotová u Jednoti broj 46 iz 1975. objašnjavala zašto su takozvani bapski balovi bili popularna zabava, ne samo za stanovnike Ljudevt Sela, gdje su se održavali, već i za brojne posjetitelje iz okolice. Početkom jeseni prije pedeset godina najčešće pitanje u Ljudevit Selu bilo je hoće li biti bapski bal ne. Autorica je potom u članku gradila napetost i tek na kraju čitateljima dala do znanja da će se jubilarna deseta godina ipak održati krajem studenog. Iz istog članka saznajemo i kako su bapski balovi svoje ime:

„U selu je običaj da muškarci žene zovu babama. Možda da se na neki način osvete muškarcima, žene su počele organizirati balove koje su nazivale bapskima, a u program su uključile mnoge točke koje su napadale slabe strane ‘jačeg’ spola. Same žene danas ne vole taj naziv, a o njegovoj promjeni čak se raspravljalo na sastanku odbora Besede. Smišljale smo nove nazive, ali nismo smislile ništa pametnije. Možda bi promjena naziva čak i naštetila manifestaciji jer onda ljudi ne bi znali o čemu se radi. Ako su to od pamtivijeka bapski balovi, neka onda bapskima i ostanu, čak i ako program većinom izvode mlađe žene, samo jedna ili dvije prave bake.“