Autor teksta: Lidija Dujmenović

Podzimní

Asi bych nikdy nemohla žít na Aljašce nebo ve skandinávských zemích. Pár dnů prší a už toužím po slunečném dni. To, že přišel podzim, mě těší jenom proto, že už nebudou taková vedra a lesy a louky obléknou své strakaté kabáty.

K nám do Jednoty často zavítají učitelky z české školy, a tak to bylo i nedávno, kdy nám připomněly, že se blíží školní oslava Dne chleba. Vzhledem k tomu, že tady pracuje hodně maminek s dětmi na základní škole, je čas, abychom naplánovaly, co k tomuto dni nachystat. Nevím, jak je to u vás doma, ale my máme štěstí, když se takto předem dozvíme, kdy která oslava bude, protože děti nám to řeknou tak akorát včas, abychom ještě v Lidlu před zavíračkou stihly nakoupit nějaké hotové pochoutky.

Jsou ale i takové maminky, které si nedovolí poslat kupované produkty a musí mít vlastní, takže ještě večer utíkají k sousedce pro vejce a droždí a do rána pečou domácí pekařské dobroty. Jestli máte štěstí, tak máte dítě, které se o všechno postará samo, a nejen, že vám to včas připomene, ale samo také všechno nachystá. Myslím ale, že to se stává jen zřídka.

V našich českých besedách se podzim oslavuje trošku jinak. Tam zase máme dny tykví, kukuřice, brambor… kde pilné ženy připravují různá jídla z těchto podzimních plodů, která by vás ani nenapadlo udělat. Naštěstí jsou vždy ochotné podělit se o recepty, a někdy se dokonce stane, že některé z těchto jídel už pravidelně vaříte i doma.

Do Koutku dostáváme básničky a výtvarné práce dětí s podzimními tématy, ve školách paní učitelky sundávají z nástěnek obrázky moře, letní dovolené a pikniku a nahrazují je podzimní krajinou.

A tak se podzim, jak vidíte, pomalu vkrádá do každého koutku našeho života, asi jako kněžice (u nás spíš známé jako „smrdljivi martin”) do každého koutku našich obytných prostorů. Jestli máte nějaký recept, jak na ně, a nebo recept na zvláštní pochoutku ke Dni chleba, napište nám na naši facebookovou stránku.
Přeji vám krásné podzimní dny.

Jesenska

Vjerojatno nikad ne bih mogla živjeti na Aljasci ili u skandinavskim zemljama. Kiša pada nekoliko dana i već žudim za sunčanim danom. To što je došla jesen drago mi je samo zato jer više neće biti tako vruće, a šume i livade će se odjenuti u svoje šarene kapute.

Često nas u Jednoti posjećuju učiteljice iz češke škole, a tako je bilo i nedavno kada su nas podsjetile da se bliži školska proslava Dana kruha. S obzirom na to da ovdje radi mnogo mama s djecom u osnovnoj školi, vrijeme je da isplaniramo što ćemo pripremiti za ovaj dan. Ne znam kako je kod vas doma, ali mi imamo sreće kada unaprijed saznamo kada će biti svaka proslava, jer nam djeca to kažu taman na vrijeme da u Lidlu prije zatvaranja kupimo neke gotove poslastice.

Ali ima i majki koje si ne mogu priuštiti slanje kupljenih proizvoda, nego moraju imati svoje, pa navečer trče kod susjede po jaja i kvasac te do jutra peku domaće pecivo. Ako imate sreće, onda imate dijete koje se samo brine o svemu, i ne samo da vas na vrijeme podsjeti, već i samo sve pripremi. Ali mislim da se to rijetko događa.

U našim češkim besedama jesen se slavi malo drugačije. Tamo pak imamo dane bundeva, kukuruza, krumpira… gdje vrijedne žene pripremaju razna jela od jesenskih plodova na koje nikada ne biste pomislili. Srećom, uvijek su spremne podijeliti recepte, a ponekad se čak dogodi da neka od tih jela već redovito kuhate kod kuće.

U Koutek dobivamo pjesme i likovne radove djece s jesenskim temama, a u školama učitelji skidaju s panoa slike mora, ljetnih praznika i piknika i zamjenjuju ih jesenskim krajolicima.

I tako se jesen, kao što vidite, polako uvlači u svaki kutak naših života, poput smrdibube (poznatije kod nas kao „smrdljivi martin”) u svaki kutak naših životnih prostora. Ako imate recept protiv njih ili recept za posebnu poslasticu za Dan kruha, pišite nam na našoj Facebook stranici. Želim vam prekrasne jesenske dane.