Písně na konci roku

Na samém začátku roku 1976 se Jednota mimo jiné věnovala poohlédnutí za koncem roku uplynulého. Skvělým zakončením roku 1975 byl totiž III. festival českých a slovenských písní v Hercegovci. Festival se konal v rámci oslav 30. výročí osvobození vlasti a vítězství nad fašismem a v programu účinkovalo až 30 muzikantů – členů dechového a smyčcového orchestru – a 17 zpěváků ze sedmi osad ve věku 15 až 44 let. V reportáži byla uvedena všechna jména zpěváků a také názvy písní, s nimiž vystoupili. Kromě reportáže věnovala Jednota festivalu také část obálky s fotografiemi účastníků. Festival měl také tradiční reprízu následujícího dne a během dvou večerů jej navštívilo 750 diváků. O úspěchu festivalu se reportér Jednoty vyjádřil slovy:

„Když nám konferenciérky Zdenka Voděrková a Věra Sejková oznámily, že za několik okamžiků uslyšíme závěrečnou píseň, bylo nám tak trošku líto, že naše uši budou připraveny o další hezké sluchové zážitky. Jenže, platí staré zlaté pravidlo – v tom nejlepším je nejlépe přestat. Máme náhradu v tom, že se můžeme celý rok těšit na IV. festival českých a slovenských písní Hercegovec ´76 – a těšit se na něco, to má také velké kouzlo.“

Pjesme na kraju godine

Na samom početku 1976. Jednota se, između ostalog, posvetila osvrtu na kraj protekle godine. Sjajan završetak 1975. bio je naime III. Festival čeških i slovačkih pjesama u Hercegovcu. Festival se održao u sklopu proslave 30. godišnjice oslobođenja domovine i pobjede nad fašizmom, a u programu je sudjelovalo čak 30 glazbenika – članova puhačkog i gudačkog orkestra – i 17 pjevača iz sedam mjesta u dobi od 15 do 44 godine. U reportaži su bila navedena sva imena pjevača, kao i nazivi pjesama s kojima su nastupili. Uz reportažu, Jednota je festivalu posvetila i dio naslovnice s fotografijama sudionika. Festival je sljedeći dan imao i tradicionalnu reprizu koju je tijekom dvije večeri posjetilo 750 gledatelja. Reporter Jednote komentirao je uspjeh festivala sljedećim riječima:

„Kad su voditeljice Zdenka Voděrková i Věra Sejková najavile da ćemo za nekoliko trenutaka čuti posljednju pjesmu, bilo nam je pomalo žao što će nam uši biti uskraćene za druge lijepe slušne doživljaje. Ali, vrijedi staro zlatno pravilo – najbolje je stati na najboljem. Imamo kompenzaciju u tome što se cijele godine možemo veseliti IV. Festivalu čeških i slovačkih pjesama Hercegovac ´76 – a i veseliti se nečemu ima veliku čar.“