Včera, dnes a zítra – Jednota!

„Nechť i nadále bude naše cesta vedena snahami sloužit velkým ideálům, které před třiceti lety přivedly na svět naši Jednotu.“

Výše uvedená věta je myšlenkou bývalého ředitele a hlavního a odpovědného redaktora Jednoty Josefa Matuška, již vyjádřil v proslovu na oslavě třicátého výročí týdeníku Jednota. Číslo 11 z roku 1976, v němž jsme uvedený text našli, bylo věnováno především připomínce tohoto jubilea. Jednotě byla věnována titulní stránka a uvnitř časopisu se nacházely fotografie nejvěrnějších dopisovatelů a také názory několika čtenářů na to, které rubriky mají nejraději. Pár stránek bylo tehdy věnováno také „lidem kolem Jednoty“, tiskárně a administrativním pracovníkům. V tomtéž čísle nacházíme také poohlédnutí bývalých redaktorů Oty Vojáčka, Josefa Zámostného, Václava Mildeho, Iva Ulricha a Božidara Grubišiće za časem stráveným v redakci. Posledně jmenovaný o práci v Jednotě píše následovně:

„A je tomu tak – práce jednoho člověka není nenahraditelná, ale také neznamená nic, jestli ji nedoplňují svým podílem i jiní lidé. A takoví lidé vždy byli a budou kolem Jednoty a jejího nakladatelství. Včera, dnes, zítra.“

Jučer, danas i sutra – Jednota!

„Neka naš put i dalje bude vođen naporima da služimo velikim idealima koji su prije trideset godina doveli na svijet našu Jednotu.“

Ova rečenica je misao bivšeg direktora i glavnog i odgovornog urednika Jednote Josefa Matušeka, koji ju je izrazio u govoru na proslavi tridesete obljetnice tjednika Jednota. Broj 11 iz 1976., u kojem smo pronašli navedeni tekst, bio je prvenstveno posvećen obilježavanju ovog jubileja. Naslovnica je bila posvećena Jednoti, a unutar časopisa nalazile su se fotografije najvjernijih dopisnika te izjave nekoliko čitatelja o tome koje rubrike najviše vole. Nekoliko stranica bilo je posvećeno i „ljudima oko Jednote“, tiskari i administrativnom osoblju. U istom broju nalazimo i osvrte bivših urednika Ote Vojáčeka, Josefa Zámostnog, ​​Václava Mildea, Iva Ulricha i Božidara Grubišića na vrijeme provedeno u redakciji. Grubišić o svom radu u Jednoti piše sljedeće: „Tako je to – rad jedne osobe nije nezamjenjiv, ali i ne znači ništa ako ga ne nadopunjuju drugi ljudi. A takvih je ljudi uvijek bilo i bit će oko Jednote i njezine izdavačke kuće. Jučer, danas, sutra.“