Autor teksta: Jirina Horki
Hody, hody doprovody – Zima prohrála! No, letos si ani nemůžeme stěžovat, že nás moc otravovala; spíše nás jen pohladila, aniž bychom si užili zimní idyly, tance vloček a mrazivých malovánek na oknech. A než jsme se vzpamatovali, sluníčko nás už ohřívá ostošest. Travička se zazelenala a dříve, než jaro vůbec začalo, v sousedství i u nás doma zazněly zvuky sekaček. Příroda se náhle vzbudila ze svého spánku a kvítím a zelení vítá Velikonoce. A ty už klepou na dveře; úklidem a přípravou pochoutek se chystáme na tyto oblíbené jarní svátky. Právě jsme v práci při ranní kávě probírali paletu barev dnů v předvelikonočním týdnu a stojí to za to zopakovat.
V týdnu před Velikonocemi, takzvaném pašijovém týdnu, si křesťané připomínají poslední dny Ježíše na zemi, jeho smrt a následné vzkříšení. Svatý týden začíná Květnou nedělí a každý další den má svůj název i hluboký význam. Na Modré pondělí a Šedivé úterý se uklízí v domácnosti, vymetají pavučiny a prach, jakož i na Škaredou středu, kdy se vymetaly saze z pecí a komínů. V ten den se lidé nemají škaredit, aby takoví nezůstali celý rok. Na Zelený čtvrtek se má jíst zelenina, která zaručí zdraví na celý rok, a lidé by se neměli hádat. Velký pátek, den ukřižování Ježíše, je spojen s lidovými pověrami a magickými silami, nemá se prát prádlo a hýbat se zemí, tedy rýt či okopávat záhony. Dříve se lidé časně z rána umývali v potoce pro dobré zdraví. Bílá sobota symbolizuje další úklid, bílení, pletení pomlázek, barvení vajíček a přípravu pochoutek k Velikonocům.
A už je tu Velikonoční neděle čili Boží hod velikonoční. Jak už sám název říká, je to den hodování, vychutnávání nejrůznějších svátečních jídel a koláčů, které si nachystáme na slavnostní stůl. U nás doma je nezbytnou tradicí, aby se na stole nacházel velikonoční beránek. Když byla děvčata malá, vždy z něj měly nesmírnou radost, a tak u nás beránek zůstal symbolem Velikonoc dodnes. Po chutném a vydatném obědě se nejlépe odpočívá nebo všichni vyrazíme na procházku, a jestli nám počasí dopřeje, kocháme se barevnou krásou jarní přírody a vůní kvítí.
Vyvrcholením největšího jarního svátku je Velikonoční pondělí, kdy si na své přijde samotný symbol svátku – pomlázka a všechna ta na různé způsoby ozdobená vajíčka, která si nachystáme. Chlapci a muži v ten den vyšlehají dívky a ženy, což je podle pověry omladí. Odtud také tento svižný culíček spletený z mladých vrbových větví získal název pomlázka. Dívky a ženy na oplátku mužům darují malovaná vajíčka, na pomlázky přidají barevné pentle a podají jim posílení na cestu dál. Den je veselý, plný vzrušujících setkání a chlapce nejvíce potěší, když dívku zastihnou v posteli a vypráší ji na dobrý den.
Tak tedy hody, hody doprovody, užijte si velikonoční svátky a všechno, co k nim náleží, potěšte se a pobavte s rodinou a vítejte jaro upřímně a z celého srdce.
“Hody, hody doprovody” – Zima je izgubila! Da, ove godine ne možemo se žaliti da nas je puno gnjavila, više nas je samo pomazila pa uopće nismo doživjeli zimsku idilu, ples pahuljica i zaleđene bojanke na prozorima. I prije nego što smo se snašli sunce nas već grije sve u šesnaest. Trava se zazelenila i prije nego je proljeće uopće počelo, u susjedstvu i kod nas doma začuli su se zvukovi kosilica. Priroda se naglo probudila iz svog sna te cvijećem i zelenilom dočekuje Uskrs. A on već kuca na vrata: čišćenjem i pripremom delicija spremamo se za te omiljene proljetne blagdane. Upravo smo na poslu uz jutarnju kavu razgovarali o paleti boja dana u Velikom tjednu i vrijedi to ponoviti.
U tjednu prije Uskrsa, takozvanom Tjednu muke, kršćani se sjećaju posljednjih Isusovih dana na zemlji, njegove smrti i uskrsnuća. Sveti tjedan počinje Cvjetnom nedjeljom i svaki naredni dan ima svoje ime i duboko značenje. Na „Plavi ponedjeljak“ i „Sivi utorak“ se u kućanstvu čisti, briše se paučina i prašina, kao i na „Ružnu srijedu“ kad se pometala čađa iz peći i kamina. Taj dan se ljudi ne smiju mrštiti da ne bi takvi ostali cijelu godinu. Na „Zeleni četvrtak“ se mora jesti povrće koje jamči zdravlje cijele godine, a ljudi se ne bi smjeli svađati. Veliki petak, dan Isusovog raspeća, povezan je s pučkim predajama i magičnim silama: ne smije se prati rublje i prigibati se zemlji, odnosno kopati ili okopavati nasade. Prije su se ljudi rano ujutro umivali u potoku za dobro zdravlje. „Bijela subota“ simbolizira daljnje čišćenje, bijeljenje, pletenje „pomlazki“, bojanje jaja i pripremu delicija za Uskrs.
I već je tu Uskrsna nedjelja ili Svetkovina Uskrsa. Kao što sam naziv kaže, to je dan svetkovanja, kušanja najrazličitijih blagdanskih jela i kolača koje pripremamo za blagdanski stol. Kod nas je neizostavna tradicija da se na stolu nalazi uskrsno janje. Kad su djeca bila mala silno su mu se veselila pa je tako kod nas janje ostalo do danas simbol Uskrsa. Nakon ukusnog i obilnog ručka najbolje se odmoriti ili svi odlazimo u šetnju, a ako vrijeme dozvoli uživamo u šarenoj ljepoti proljetne prirode i mirisu cvijeća.
Kulminacija najvećeg proljetnog blagdana je Uskrsni ponedjeljak kad na svoje dođe simbol blagdana – „pomlazka“ i sva ta na razne načine ukrašena jaja koja pripremamo. Dečki i muškarci taj dan šibaju djevojke i žene i to ih prema predaji pomlađuje. Od tuda je taj okretni štap spleten od mladih vrbovih grana dobio ime „pomlazka“. Djevojke i žene zauzvrat muškarcima daruju pisanice, na „pomlazke“ dodaju šarene vrpce i daju im okrepu za nastavak puta. Dan je veseo, pun uzbudljivih susreta, a dečki se najviše razvesele kad djevojku zateknu u krevetu i ispraše je za dobar dan.
Dakle, „hody,hody do provody“. Uživajte u uskrsnim blagdanima i svemu što im pripada, razveselite se i zabavite s obitelji i dočekajte proljeće iskreno i od srca.
